Věci, které se nedělají

Varování

SLABŠÍCH POVAH SE POUŽITÉ PŘÍKLADY MOHOU NEPŘÍJEMNĚ DOTKNOUT !

To se nesluší

Některé věci se zkrátka nedělají. Říkáme, že se nesluší. Třeba ochutnávat broučky. Nebo hovínka.

Děti to nevědí. Proto občas ochutnají. Jsme zděšeni. Vytloukáme jim to z hlavy, aby to jednou ony vytloukly z hlavy zase svým dětem.

Psi to taky nevědí. Proto rádi ochutnávají.

Síla sugesce

Hovínka nám smrdí. Tedy kromě těch našich vlastních. Což může taky znamenat, že jsme si pouze vsugerovali, že nám mají smrdět. Neboť se to sluší. Aby nám smrděla.

Ale jen tak mezi námi ... No nic.

Psům hovínka voní. Asi proto, že jim zatím nikdo nedokázal vysvětlit, že jim mají smrdět. Co tam těm psům tak voní? Ne že bych jim záviděl. Jen si tak někdy říkám, jestli bych neměl. Tedy závidět. Jestli o něco nepřicházím. O něco důležitého.

Jenom blázni

Lidé spoustu věcí nedělají. Hlavně proto, že se to nesluší. Mnohé z těch věcí pak dělají potají. Někteří i ochutnají ...

Já už ochutnávat nebudu. Už mám vsugerováno příliš hluboko. Ale je plno jiných věcí, o nichž máme vsugerováno, že se nesluší. A možná je to škoda.

Až někdy bude pěkné počasí, zastavte se a zakloňte hlavu. Zadívejte se upřeně na modrou oblohu. Pak se začněte zvolna otáčet kolem své osy.

Je snad na tom něco špatně? Zaklonit hlavu a točit se dokolečka? Vlastně na tom vůbec nic není. Až na to, že něco takového dělají jen blázni. Nebo hloupé děti. Tak to máme vsugerováno.

Zvláštní obrazec

Oko dokáže do určité míry vnímat polarizaci světla. Na modré obloze dochází vlivem slunečního svitu k částečné polarizaci, která ve spolupráci s okem vytvoří zvláštní obrazec. Tento obrazec má jednu zajímavou vlastnost. Jeho osa totiž směřuje neustále ke Slunci.

Až někdy bude pěkné počasí, zastavte se a zakloňte hlavu. Zadívejte se upřeně na modrou oblohu. Pak se začněte zvolna otáčet kolem své osy. Budete-li se přitom dívat stále na jedno místo, spatříte jakési dvě tmavě modré kuličky, a mezi nimi žlutavé štětinky, rozšiřující se nahoru a dolů. Osa těchto štětinek bude stále směřovat ke Slunci. Obrazec je velmi málo zřetelný. Avšak díky tomu, že se otáčíte a obrazec na obloze nikoliv, můžete jej spatřit.

Pokud se nebudete otáčet, můžete zírat na oblohu třeba celý život, a nespatříte nikdy nic.

Na oblohu se denně dívá hodně lidí. To se může. Ale jenom blázni se přitom otáčejí.

Jaký to má smysl?

Zadíváte-li se postupně na dvě místa na obloze a pokaždé se přitom zatočíte, můžete z průsečíku os obou štětinkových obrazců určit polohu Slunce. Když vám ho něco zakrývá.

Nemusí to mít valný smysl. Ale taky může.

A tak se ptám : „Co vidí lidé, kteří dělají věci, které se nedělají?“. Možná je to důležité.

... Konec stránky ...